Příznaky diabetu

Při vysoké glykémii se tělo zbavuje nadbytečné glukózy tím, že ji začne propouštět do moči. Nález glukózy v moči znamená, že glykémie stoupla nad hodnotu označovanou jako ledvinný práh pro glukózu. U většiny lidí začnou ledviny propouštět glukózu do moči při glykémii vyšší než 10 mmol/l.

Glukóza odcházející do moči s sebou strhává vodu. Objeví se nadměrné močení. V této době začne člověk chodit močit i v noci, i když to předtím nikdy nepotřeboval. Menší děti se mohou začít znovu pomočovat – přechodně, do doby, než se začne diabetes léčit. Velké ztráty tekutiny močí vyvolávají žízeň. Tělo ztrácí močí neúčelně velkou část toho, co přijalo v potravě. Musí žít ze zásob, a proto člověk hubne. Buňky však přitom nemohou z glukózy dobře získávat energii. Člověk je nápadně únavný, nevýkonný, spavý.

Tyto příznaky často upoutají pozornost. Diabetes lze prokázat snadno: nálezem glukózy v moči a zjištěním vysoké glykémie se diabetes potvrdí. Jakmile se zahájí léčba inzulínem, příznaky mizejí a během několika dní je člověk ve stejné formě, jako byl dříve.

Pokud tyto první příznaky ušly pozornosti, pokračuje tělesné strádání. Glykémie dále stoupá, ale buňky po glukóze hladovějí a nemohou z ní získávat energii, protože chybí inzulín, aby buňky pro glukózu otevřel. Tělo hledá náhradní zdroje energie. Začne využívat tuky. Chemické spalování (oxidace) tuků je však pro tělo málo příznivé, neboť vede ke vzniku odpadních látek kyselé povahy, zvaných ketolátky. Nejznámější z nich je aceton. Takový stav, kdy je tělo okyselováno ketolátkami, se nazývá ketoacidóza.

Při ketoacidóze se postupně objeví zvracení. Opakované zvracení může být kritickým zlomem ve vývoji diabetu. Zvracení znemožňuje nahradit tekutiny, které tělo ztrácí močí, a rychle se rozvíjejí příznaky vážného odvodnění. Žízeň je enormní. Hromadění kyselých odpadních látek spolu s odvodněním a dalšími změnami v těle vede ke vzniku diabetického kómatu, které před objevem inzulínu končilo vždy smrtí a i dnes patří mezi velmi závažné stavy ohrožující život.

Léčbu inzulínem můžeme zahájit kdykoliv během tohoto vývoje nemoci. Čím dříve začneme, tím je úvodní fáze léčení snadnější a bezpečnější. Nic to však nezmění na skutečnosti, že jde o diabetes 1. typu a že inzulínová léčba bude potřebná trvale.

U některých dětí nebo mladých lidí lze diabetes odhalit náhodou při vyšetření moči nebo krve z jiného důvodu. Znamená to, že jsme náhodou zastihli první fázi vývoje nemoci, kdy již byla vyšší glykémie, ale příznaky ještě nebyly nápadné. Prokážeme-li, že jde o diabetes 1. typu, zahajujeme i v tomto případě neprodleně léčbu inzulínem.

Chcete se dozvědět více o diabetu? Vyberte si z našich dalších tematických článků:

 

Informace v této sekci pocházejí z knihy „Abeceda diabetu“ (4. vydání) autorů Jan Lebl, Štěpánka Průhová a Zdeněk Šumník, vydalo nakladatelství Maxdorf v roce 2015.